Biokosmetika, přírodní kosmetika a jak se v nich zorientovat

Předpokládá se, že trh s přírodní a biokosmetikou zaznamená mezi lety 2018 a 2027 růst o téměř 60 % (34,5 miliard v roce 2018 vs. odhadovaných 54,5 miliard v roce 2027). Důvodem je větší informovanost spotřebitelů o rizicích látek obsažených v konvenční kosmetice, vládní regulace podporující tento segment, vyšší příjmy středních vrstev i mladých lidí (mileniálů), inovace přinášející účinnější produkty, zvyšující se výdaje na hygienické a kosmetické přípravky a v neposlední řadě zvyšující se příjmy ženské části populace, která je častěji nakupuje. (zdroj: www.statista.com, www.capitalmind.com)

Greenwashing v kosmetice

I konvenční značky kosmetiky na tyto trendy reagují a přicházejí s řadami, které označují jako ekologické, zelené, přírodní, organické, bio, natural apod. Znamenají tyto názvy víc než jen šikovný slogan v marketingové strategii? Můžeme se spolehnout, že nákupem takto označeného produktu v obalu s ekologickými motivy jsme udělali to nejlepší pro naši pleť i pro přírodu jako takovou? Bohužel ne.

Důvodem je absence jasných a obecně platných pravidel, kdy je možné výrobek označit jako přírodní nebo bio. Nařízení EU o kosmetických přípravcích pouze konstatuje, že spotřebitel by měl být chráněn před zavádějícími tvrzeními týkajícími se účinnosti a dalších vlastností kosmetických přípravků. Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization, ISO), což je nezávislé těleso s více než 160 členy – národními standardizačními orgány, vydala v roce 2016 směrnici s pokyny, jak definovat přírodní, respektive bio složku v kosmetických přípravcích a jak vypočítat její množství. Nijak však neřeší označování produktů, balení, šetrnost k přírodě ani socio-ekonomické otázky (fair-trade). 

Bio a přírodní kosmetika

Co tedy můžeme od kosmetického přípravku čekat, když na jeho obalu čteme následující označení nebo přívlastky? 

Biokosmetika by měla obsahovat složky, které byly v maximální možné míře získány z kontrolovaného ekologického zemědělství nebo kontrolovaného sběru na přísně vybraných lokalitách. Suroviny byly zpracovány šetrně k obnovitelným zdrojům a se zachováním mechanických postupů podporujících biologickou rovnováhu, samozřejmě bez použití syntetických hnojiv i syntetických přípravků proti škůdcům. Nesmí být ozařovány, při pěstování rostlin nesmí být použito čistírenských kalů a nesmí obsahovat GMO.

Za přírodní kosmetiku obecně považujeme ty výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí a obsahují přírodní látky, například rostlinné oleje, tuky, vosky, rostlinné extrakty, éterické oleje, rostlinná aromata a minerální látky. Vzhledem k absenci obecně závazných předpisů se však snadno můžeme stát obětí kosmetického greenwashingu. Produkty označované jako přírodní kosmetika nás sice navnadí na přírodní složky, ty však mohou pocházet i z konvenčního zemědělství, které používá syntetická hnojiva, pesticidy, GMO.

Ostatní označení jako zelená kosmetika, natural, ekologická, non toxic kosmetika apod. jsou ještě vágnější. Naznačují, že některé v produktu obsažené složky jsou přírodní nebo že zpracování bylo šetrnější k přírodě, případně jsou zabaleny v recyklovatelném obalu. Celou pravdu však nesdělují, pouze ukazují tu líbivější tvář. Produkt tak může obsahovat i syntetické složky, pocházející z petrochemického a chemického průmyslu – parabeny nebo například syntetické parfemace.

Jak číst etikety

Jak se tedy jako spotřebitelé nespálit? V první řadě bychom měli věnovat pozornost etiketám a naučit se jim porozumět.

Na každém kosmetickém produktu najdeme označení Ingredients nebo INCI (mezinárodní názvosloví kosmetických ingrediencí, International Nomenclature of Cosmetic Ingredients), tedy složení. V EU, USA, Kanadě a dalších zemích světa jde o zákonnou povinnost. Názvy jednotlivých látek vycházejí z latiny nebo angličtiny, a co je nejdůležitější – jsou ustálené a jednotné, tzn. danou látku najdete pod tím samým označením, ať jste v jakékoliv zemi. Na první pohled se to může zdát složité, ale některé názvy jsou lehce odvoditelné, často se opakují, takže se je za chvilku naučíte a na zbytek se můžete podívat například na stránkách www.slozenikosmetiky.cz, kde se o každé z nich dozvíte i řadu užitečných informací o původu, účincích a výskytu.

Látky jsou v INCI řazeny v pořadí podle množství, snadno tedy poznáte, za co vlastně platíte. Látky, kterých je v produktu méně než 1 %, mohou být uvedeny v libovolném pořadí. Ne vždy platí „čím více, tím lépe“.Čím delší seznam obsažených složek, tím větší pravděpodobnost, že citlivé pleti některá z nich, případně jejich kombinace, nesedne.

Důvěryhodné certifikace v kosmetice

Rychlejší a pro zákazníka jednodušší cestou, jak pleti dopřát co nejčistší produkty, je hledat na obalech důvěryhodné certifikáty.

V podstatě všechny nezávislé certifikační autority sledují podobné cíle. Použité přírodní složky by měly v co nejvyšší možné míře pocházet z kontrolovaného ekologického zemědělství. Celý výrobní proces by měl probíhat udržitelným a k přírodě šetrným způsobem. Produkty nesmějí být testovány na zvířatech, mohou obsahovat jen limitované a jasně definované množství složek pocházejících od zvířat. Základním předpokladem je soulad s Úmluvou CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, 1973). Může být použit pouze certifikovaný palmový olej. Produkty nesmí obsahovat GMO, silikony, parabeny a mikroplasty. Baleny by měly být minimalisticky, šetrně k přírodě.

Na biokosmetice nejčastěji najdete tyto certifikáty:

COSMOS

První sjednocené standardy pro organickou a přírodní kosmetiku vznikly v roce 2010 spoluprací pěti organizací (Organic Soil Association ve Velké Británii, BDIH v Německu, Cosmebio a Ecocert ve Francii a ICEA v Itálii).

COSMOS standardy velice pečlivě zkoumají původ surovin, stanovují pravidla pro výrobní procesy, kalkulaci organického obsahu, skladování, obaly, označování produktů, komunikaci apod. 

Produkt s certifikací COSMOS ORGANIC musí obsahovat více než 95 % organických složek.

Aktuálně více než 22 tisíc produktů v 60 zemích světa nese označení COSMOS ORGANIC nebo COSMOS NATURAL.

NATRUE

Mezi zakládající členy NATRUE (The International Natural and Organic Cosmetics Association) patřila například Weleda. Tato nezávislá organizace od svého vzniku v roce 2007 usiluje o zavedení přísnějších regulací přírodních a biokosmetických produktů a vyjasnění pravidel pro označování produktů.

Certifikát NATRUE (Certified Organic Cosmetics) zaručuje 95% podíl složek pocházejících z kontrolovaného ekologického zemědělství.

DEMETER

Certifikát Demeter označuje produkty biodynamického zemědělství a je udělován po splnění dalších kritérií nad rámec ekologického zemědělství.

Součástí biodynamického způsobu pěstování plodin je například i zohledňování cyklu ročních období a fází Měsíce a používání speciálních biodynamických preparátů pro zlepšení úrodnosti půdy a odolnosti plodin vůči chorobám a škůdcům.

Existují tři stupně certifikace podle obsahu složek pěstovaných v souladu s touto naukou.

Leaping bunny

Certifikát vznikl v roce 1996, kdy byla dohodou osmi národních organizací na ochranu zvířat založena koalice pro informování spotřebitele o kosmetice (The Coalition for Consumer Information on Cosmetics, CCIC).

Představuje dobrovolný závazek v podobě čestného prohlášení výrobce, že v žádné fázi vývoje či výroby produktu nedochází k testování na zvířatech.

Certifikované firmy musí být připraveny podrobit se auditu a závazky se každý rok obnovují.

The Vegan Society

Mezinárodním veganským certifikátem jsou označovány jednotlivé vegan friendly produkty, nikoliv značky. Certifikát je každoročně obnovován.

CPK bio

V českých vodách je často používaným certifikátem CPK bio, udělovaný od roku 2007 českou kontrolní společností KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství). Vedle obecných standardů v podobě zákazu používání syntetických a škodlivých látek a šetrného přístupu k přírodě musí být hmotnostní podíl biosložek pocházejících z ekologického zemědělství minimálně 20 %.