Umění správného nákupu. Jak si sestavit etický i stylový šatník?

Stává se Vám, že stojíte před skříní plnou oblečení s pocitem, že nemáte co na sebe? Spousta věcí ve Vašem šatníku už Vás – jak se teď módně říká – nebaví? Tento díl bych chtěla věnovat tomu, jak si sestavit šatník tak, aby tento pocit z Vašeho života zmizel. A jak nakupovat oblečení lépe, tvořivě a s radostí, kterou nám móda přináší. 

Co tedy doporučuji, abyste se dopracovali k funkčnímu a ideálně i etickému šatníku? Prvním krokem je pochopení obchodního modelu rychlé módy, který nám naše skříně plní. 

Krok 1: Prokoukněte, jak módní byznys funguje

Fenomén rychlé módy za posledních dvacet let radikálně proměnil způsob, jak oblečení jako produkt i módu jako takovou vnímáme a jaký má vliv na nás i na naše sebevědomí. Je založena na vytváření rychlých a do velké míry umělých trendů, jejich konstantní změně, opakování a prezentování módy jako ryze spotřebního a cenově dostupného zboží, které není určeno k použití delšímu než pár týdnů. Každý měsíc řetězce představí kompletně novou kolekci, která je navíc týdně obměňována tak, aby si zákazník prakticky neustále mohl koupit něco nového. V průměru tak dnes lidé chodí do řetězců nakupovat více než dvacetkrát ročně, mnoho z nich každý týden. Zásadně se neukazuje kontext, v jakém móda vzniká, výrobní proces ani zapojení lidé. Zákazník tak ztrácí ponětí o tom, jaká je či má být reálná hodnota věci, kdo ji vyrobil, z čeho, odkud a kam cestovala. Podívejte se, kolik toho nacestují třeba jedny "obyčejné" džíny. 

K nákupům ve velkém objemu je zapotřebí nízká cena. Ta je jednou z hlavních zbraní rychlé a mainstreamové módy, neboť umožní zákazníkovi, který by jinak pochyboval o smysluplnosti svého nákupu, si ho ospravedlnit a svou aktuální chuť k nakupování uspokojit. U mnoha, zejména mladších lidí se tak vyvíjí prokazatelná psychologická závislost na nakupování, kdy vrcholem uspokojení není věc nosit (natož dlouhodobě), ale okamžik nákupu provázený přílivem endorfinu. Nízkou cenu doprovází nízká kvalita i trvanlivost a ty dovedou zákazníka brzy zase zpět do obchodu, pokud tak neučiní další změna trendu ještě dřív. Předchozí (párkrát použitou) věc už nenosí, což mu nevadí a nakupuje znovu. V celkovém součtu pak za konkrétní období běžný zákazník utratí v řetězcích mnohem více, než tuší, a troufnu si říci, že často i podstatně více než ten, kdo nakupuje s rozmyslem módu o řád kvalitnější a dražší. Můj odhad je, že od doby, co v řetězcích nenakupuji a držím se pravidel, které popisuji níže, klesly mé osobní náklady na módu zhruba na pětinu. A nerada bych viděla celkový účet za to, co jsem v těchto obchodech nechala mezi svým dvacátým a třicátým rokem! 

Sama jsem to zažila a vidím, že mnoho lidí v tomto víru povrchnosti zapomíná na vlastní styl a kromě názoru na módu ztrácejí i schopnost něco konkrétního v rámci nakupování „hledat“. S rostoucí rychlostí obrátky trendů klesla schopnost se v nich orientovat a místo pořizování toho, co doplní a trvale obohatí šatník, zákazník často „nakupuje“ siluetu a barevnost, kterou nabízejí reklamní plakáty v obchodech a kampaně. V žádném segmentu zboží tak v dnešní době není poptávka tak málo závislá na skutečných potřebách a tolik závislá na emocích a touze někam patřit. Tu rychlá móda zneužívá hojným „celebrity seedingem“, tedy zasypáváním celebrit a influencerů horami produktů zdarma, odměnami a pobídkami, aby se v řetězcovém oblečení prezentovali, což není nic jiného než skrytá reklama. Celebrity nás učí míchat levné oblečení s drahým, a hlavně: mít ho mnoho.

Tam, kde uvědomělý zákazník bere nohy na ramena, jej mnoho velkých značek zase táhne za nohu zpět do obchodu pomocí „greenwashingu“ neboli zeleného marketingu. Tam patří například „conscious kolekce“ (tři podprsenky s příměsí biobavlny za cenu jedné, předáno zákazníkovi s plastovým ramínkem v plastovém sáčku :-)) či různé varianty recyklačních akcí, kdy za staré oblečení zákazník dostane poukázky či slevy na nové. Více o něm zde.

Foto: Conscious kampaň H&M

Krok 2. Změňte od základu způsob, jakým nakupujete

Jak se tedy z tohoto bludného kruhu dostat ven? Složité to není. Vezměme svůj šatník a hlavně svůj styl zpět pevně do svých rukou. Prvním krokem k tvorbě originálního a funkčního šatníku je přestat nakupovat impulzivně. Narychlo v polední pauze, když máme hlad. Nakupovat s rozmyslem neznamená vzdát se nákupního zážitku, nedělat si radost či ignorovat trendy. Naopak, znamená to plánovaně si nakupování užít stejně, jako když se jdeme najíst do dobré restaurace, místo abychom si koupili hamburger u benzínky. Naším cílem by mělo být nakupovat oblečení méně často, ale s větší přípravou a radostí a s vědomím, čeho chceme dosáhnout. Neznamená to nikdy si již nekoupit nic, co Vám za výlohou padne do oka. Podobně jako u jídla: chceme-li dokonale uvařit, jdeme nakupovat se seznamem. Někdy však narazíme nečekaně na krásnou ingredienci. Jde jen o to rozmyslet si, že ji doma budu mít s čím hodit na pánev.

Krok 3. Poznejte sami sebe a vytvořte si styl

Aby nám takové plánované nakupování šlo lépe, je potřeba, abychom lépe znali sami sebe. Mnoho z nás tíhne ke konkrétnímu sebevyjádření či je nám zkrátka v něčem dobře, ale pod vlivem reklamy a trendů se pokoušíme stylizovat do něčeho jiného v představě, že se budeme cítit lépe. Mnoho z nás potřebuje větší sebevědomí jít si svou cestou, ať už jsou to stále dokola ty stejné černé šaty nebo třeba boyfriend džíny. Máte pocit, že vlastní styl nemáte? Možná se pletete! Velice užitečné je malé cvičení, kdy si například na Pinterestu či v jiné sadě obrázků intuitivně vybíráte a ukládáte vše, co se Vám „na první dobrou“ líbí. Nemusí jít jen o módu. Možná budete překvapeni, že jste mnohem vyhraněnější, než jste si mysleli, že na Vás působí stejné barvy, stejné tóny, stejné věci. Pravděpodobně Vám z takového cvičení vypadne velmi konzistentní mozaika. Neznamená to však, že byste měli vypadat stejně, jako internetové modely. Jde o to zjistit, co je Vaše krevní skupina a najít si svou cestu. Takto by například mohla vypadat moje nástěnka.

Krok 4. Zjistěte, co vlastně potřebujete (i chcete) mít

Dalším krokem je vytvořit si základní seznam toho, co vlastně v šatníku potřebujeme mít. To je velmi individuální a každý správný šatník by měl být šatníkem na míru. Odvíjí se to zejména od činností, které během týdne děláme, zda a jak je jejich výsledek závislý na tom, co máme na sobě (obchodní zástupce vs. spisovatel), a také v čem se cítíme dobře a do jaké míry naše oblečení má být funkční. Jako optimální množství je pro vytvoření funkčního šatníku uváděno 30 kusů oblečení (koncept tzv. „capsule wardrobe“). Nezahrnuje věci jako spodní prádlo, punčocháče či výbavu na hory. Neříkám, že se tohoto čísla musíte držet, je to jen číslo orientační. Více o tom v našich podcastech zde a co se celkového úvodu do třídění šatníku týče zde. 

Zde je příklad položek v šatníku. Podobným způsobem si můžete rozepsat i Váš šatník.

• Šaty/sukně do práce – nosím denně => 6 ks
• Sukně vyžadují top/košili => 6 ks (vždy chci mít: čistě bílá košile, nějaký top s proužkem)
• Šaty na rande – chci mít výběr alespoň ze dvou => 2 ks, zasloužím si ještě jedny? Ano.
• Kalhoty/džíny – nosím je reálně velmi málo => 2 ks, nenosím ani jedny, protože mi nesedí, možná čas je přešít
• Svetry, mikiny – oblíbená věc, nosím denně => 7 ks (= už další nekupovat!)
• Nenosím kalhoty => potřebuji legíny, punčocháče => 5 ks
• atd. 

Jakmile máme soupis hotov, je dobré nemilosrdně pročistit šatník. Cokoli nevyhovuje průniku množin „potřebuji to“ a „odpovídá to mému stylu“  (a proto to pravděpodobně ani nenosíme), radím odložit. Jak naložit s nepotřebným oblečením jsme v detailu rozebírali zde. Já jsem k podobnému cvičení využila naše stěhování do bytu, kde už nemáme vestavěné skříně. Štendr pro můj přehled funguje mnohem lépe, všechno věším na ramínka a na jeden velký pojízdný štendr se mi vše pohodlně vejde. 

5. Udělejte si rozpočet a investujte s radostí!

Aby tento text nepůsobil příliš asketicky: pravděpodobným výsledkem "čistky" šatníku bude (podobně jako v seriálech o hubnutí), že si musíte šatník doplnit, aby fungovat začal a jednotlivé prvky se propojily. To je skvělá zpráva, ne? Znamená to však, že budete vědět přesně, co to má být. Tím jste se vymanili z diktátu manipulativních trendů a další nákupy již budou cílené a smysluplné. Neznamená to, že budou rychlejší, neboť konkrétní věc budete hledat delší dobu nebo se po ní průběžně dívat. Nebo si ji zkrátka necháte ušít přesně tak, jak chcete, protože Váš šatník je nově ve vašich rukou. Můj letní „wishlist“, tj. kombinace toho, co mám, co potřebuju a v jakém stylu by oblečení mělo být, by tak mohl vypadat třeba takto.

Samozřejmě už vidím ty úsměvy, že to jsou skoro všechno naše produkty. Berte to jen jako příklad. Já prakticky nosím jen oblečení, co prodávám, a nebudu si tady vymýšlet. Zdrojů je mnoho a seznamu míst, kde nakupovat eticky, již také není pomálu. Pokud byste rádi měli svůj šatník kompletně pod kontrolou a ještě si ušetřili na parádní dovolenou či vysněný kabát, doporučuji sestavit si jednoduchý rozpočet a rozhodnout se, do čeho investovat chcete a co si třeba raději půjčíte či pořídíte z druhé ruky. Na klíčových prvcích šatníku ale nešetřete! Můžete se i rozhodnout v rámci svého rozpočtu dílem podporovat malé značky, české designéry, oblíbený obchod či svou místní švadlenu. Tím ze svého nakupování uděláte přesně to, co je. Akt Vaší volby. Každým nákupem hlasujete o tom, jaký má svět módy být, a získáváte nikoli bezejmenný produkt, ale věc, u které jste si jisti hodnotou a původem. Budujete šatník, který je zajímavý, krásný a hlavně opravdu Váš.